Po absolvování základní školní docházky v Gručovicích, Hořejších Kunčicích
a Moravských Vlkovicích se v Odrách u Aloise Heinze vyučil řezbářem a nastoupil do dílny svého otce,
který v roce 1891 přesídlil z Vrchů do Vítkova.Přehled míst, kde se na Vítkovsku konají bohoslužby:
Bronzovou sochu Ježíše Krista zhotovil v roce 1905 vítkovský sochař Josef Mühr.
Socha stojí na podstavci a představuje výraznou dominantu hřbitova.
Svůj podíl na tom má jednak umístění sochy uprostřed hřbitova,
jednak talent autora, který vystihl podstatné rysy Kristovy složité povahy.
Socha představuje vysokého a štíhlého muže, který má na sobě jednoduchý, splývavý oděv.
Ten zakrývá celou postavu od ramen až k chodidlům. Kristus je bos na znamení pokory,
kterou celý život zdůrazňoval. Oděv je bez jakýchkoliv ozdob.
Kristův obličej má výrazný profil a laskavý výraz. Tvář je ušlechtilá, ale pohublá,
jako u člověka, kterého něco velmi tíží a zavazuje. S hlavou mírně nakloněnou kupředu
a rozpřaženýma rukama vzbuzuje dojem, jako by se chystal lidem sdělit něco
velice důležitého:
Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i když umřel, bude žít,
a žádný, kdo žije a věří ve mne, neumřel navěky.
Vítkovský sochař Josef Mühr se narodil 28. prosince 1873 v rodině stolařského mistra
Wilhelma Mühra.
Po absolvování základní školní docházky v Gručovicích, Hořejších Kunčicích
a Moravských Vlkovicích se v Odrách u Aloise Heinze vyučil řezbářem a nastoupil do dílny svého otce,
který v roce 1891 přesídlil z Vrchů do Vítkova.
Na základě požadavku faráře Johanna Hermeta vytvořil pro místní hřbitov monumentální bronzovou plastiku Krista, kterou dokončil v létě 1906. Objednatel však odmítal dílo převzít a následné vleklé spory a starosti se patrně nepříznivě podepsaly na sochařově křehkém zdraví. Náklady na vytvoření sochy nakonec uhradili manželé Josef a Franziska Drößlerovi se svými dětmi. Toto umělecky velmi hodnotné dílo v současnosti zůstává jediným veřejně přístupným dokladem Mührova mimořádného talentu. Nadějný sochař bohužel nestihl vytvořit více takovýchto monumentálních děl, neboť v roce 1909 se u něj projevilo vážné nervové onemocnění způsobené mozkovým nádorem, následkem kterého nejprve přišel o zrak a nakonec mu po dlouhém bolestivém strádání 21.9.1912 ve věku pouhých 38 let podlehl. Místem jeho posledního odpočinku se stal vítkovský hřbitov, pro který vytvořil největší dílo svého života.
