Větrnému mlýnu se roztočily lopatky, labuť vyplula na svou nekonečnou pouť po zrcadlové tůni, ze zvoničky poblíž města zazněl hlas zvonu a anděl ochranitelsky rozepjal křídla nad jesličkami s Ježíškem… A vy s úžasem, a tak trochu rozněžnění stojíte před betlémem s bezpočtem světýlek a pohybujících se figurek. Od roku 1994 ho mohou o vánočních svátcích v kostele Nanebevzetí Panny Marie na vítkovském hřbitově spatřit jak věřící při mších, tak návštěvníci, kteří sem přicházejí v předem stanovených termínech. Vítkovský betlém letos slaví třicátiny. A k narozeninám dostane další pohybující se postavičku.
Autorem výjimečného díla, které stojí za to vidět, je Bohumír Kaštovský st., otec Marie Jančálkové, jež dnes o betlém pečuje spolu se svým manželem Janem a dalšími farníky. „Tatínek byl neskutečně zručný a k betlémům měl velice srdečný vztah,“ začíná Marie vyprávět o tom, jak otec nejprve sestrojil betlém pro své děti. Konstrukci tenkrát připevnil na gauč… „Později nabídl knězi v novojičínské farnosti, že by se ujal betlému ve Španělské kapli. Na rekonstrukci se tenkrát podílel i můj výtvarně nadaný bratr Bohumír. Ten navíc studoval elektrotechnickou průmyslovku, a tak se se svým kamarádem Františkem Urbanem pustil i do rozpohybování figurek,“ vzpomíná a poznamenává, že zaujetí pro betlémy klukům vydrželo až do dospělosti. Bohumír Kaštovský ml. dnes pečuje o betlém v Klimkovicích, kde žije, a jeho kamarád František Urban se spolu se svou manželkou stará o betlém v katedrále Božského Spasitele v Ostravě.
Ale zpět k monumentální součásti vánoční výzdoby vítkovského kostela Nanebevzetí Panny Marie. Bohumír Kaštovský st. se před více než třemi desítkami let dohodl se zdejším páterem Jiřím Šenkeříkem, že vytvoří betlém vhodný pro nepříliš prostorný interiér zmiňovaného kostelíka. „Tchán nejprve vytvořil tři díly krajiny, o rok později k nim přidal čtvrtý. Každá část musela být široká tak, abychom ji po vánočních svátcích opět mohli po úzkých schodech vynést zpět na oratoř, kde je betlém celoročně uskladněn,“ přebírá vyprávění Jan Jančálek, jemuž vítkovský betlém učaroval natolik, že se výraznou měrou podílí nejen na jeho zachování, ale také na rozvoji.
„Z původních figurek zůstalo jen málo. Tři dřevěné figurky, svatá rodina a Ježíšek, kterého betlému darovala řádová sestra Anna Zátopková ze Štemplovce, další postavičky vyrobil tchán metodou odlévání,“ upřesňuje Jan s tím, že on sám později postupně přidával jeden pohyb za druhým. A tak v betlémské krajině hoří ohýnek, pastýřům se rozsvěcují lucerničky, aby si posvítili na cestu… „Například v roce 2020 přibyl oslík tahající okovy s vodou. Tou se ale začaly naplňovat až o příštích Vánocích, kdy také v betlému prvně zakukala kukačka,“ popisuje Jan Jančálek a prozrazuje, že voda je odváděna do sběrné nádrže pod betlémskou krajinou.
Díky postupně prováděným změnám jsou skoro každé Vánoce ve Vítkově malou premiérou. Ta betlém čeká i roce jeho třicátin… „Na Štědrý den o půlnoční se poprvé představí nová postavička s unikátním pohybem, který není k vidění v žádném ze zmiňovaných betlémů,“ usmívá se Jan Jančálek, jenž do tvorby nového obyvatele vítkovského betléma i prostředí, v němž bude umístěn, zapojil širší rodinu. Jana Kaštovská, třináctiletá dcera kmotřence, která pochází z Klimkovic, navrhla – včetně okolí – postavičku, jejíž identitu chtějí manželé Jančálkovi odhalit až o Štědrém večeru. Mimochodem, zmíněnou figurku podle návrhu vyrobila jejich snacha Zuzana Jančálková, lékařka žijící v německém Bad Kissingenu. Ale není jediná, kdo se k rozvoji betléma přidal. Například Vít Satké vyrobil pohyblivý podstavec pro napájecí zdroj elektřiny a společně s Janem Heiserem zpevnili konstrukci krajiny.
Součástí vítkovského betléma se občas stávají také darované předměty. Jedním z nich je například divoké prase, které Jan Jančálek čas od času ukryje a vybízí pak děti, aby po něm pátraly. „Nejmladší návštěvníci nadšeně reagují na každou maličkost, na každý pohyb. Velký úspěch měl i andílek, kterého jsme k betlému přidali loni. Pohybem hlavičky děkuje za peníz vhozený do pokladničky, děti to moc baví,“ líčí atmosféru u betlému, na který se přicházejí podívat i výpravy z místních školek.
Začátkem prosince začíná Jan Jančálek jednotlivé postavičky kontrolovat a rozpohybovávat, některé bývají po roce odpočinku trochu zatuhlé a je třeba jim pomoci. Před Štědrým dnem pak chlapi z farnosti, k nimž kromě Jana Jančálka patří i Vít Satke, Karel Vašátko, Jan Heiser, Jiří Mikula a kostelník Jiří Sommer, potřebují zhruba čtyři hodiny na to, aby vše zkompletovali a každou „živou“ část spojili s elektrickým zdrojem. A pak už nic nebrání tomu, aby nastal čas lásky a pokoje, čas rozzářených betlémů a dětských očí. Bohumír Kaštovský st. by měl radost, kdyby viděl, jak jím vytvořený svět prosperuje a zalidňuje se. Tak nějak si to jistě představoval…
Lenka Gulašiová
⇧ Návrat zpět na fotogalerie 2024