ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST VÍTKOV
farní kostel nanebevzetí panny marie

  

 


Aktivní stránka: Novinky >   Hledání židovských dětí 

 

Jindřich Březina: zachránce 11 židovských dětí

Toto je hrdinský příběh skupiny kolem katolického faráře Jindřicha Březiny (1894–1957), který během Druhé světové války v nacisty okupovaném Československu zachránil nejméně jedenáct židovských dětí před deportací do koncentračního tábora v Terezíně. Zveřejňujeme tyto informace s nadějí, že najdeme děti, které přežily nebo jejich rodiny.

Na jaře roku 1942, když bylo velké množství Židů z Brna deportováno do terezínského koncentračního tábora, se kolem Jindřicha Březiny v okolí Ostravy zorganizovala skupina aktivistů, aby zachránila jedenáct židovských dětí před transportem a propašovala je do Ostravy-Mariánských Hor a okolních obcí, kde mohly být spolehlivě ukryty až do konce války.
 


Podle očité svědkyně Aleny Gruškové (rozené Bittnerové) se situace vyvíjela následovně: Manžel učitelky základní školy Boženy Hradilové, který měl kontakty v koncentračním táboře, obdržel varování o očekávaném transportu židovských dětí do Terezína a žádost některých rodičů o záchranu jejich dětí. Informace byla potvrzena a vznikla tříčlenná odbojová buňka, zřejmě náležející k větší odbojové organizaci s názvem „Lvice“. K ní patřil Jindřich Březina, učitelka Emílie Buchtová a Bohuslav Bittner (otec naší očité svědkyně), kteří se rozhodli pokusit o záchranu.

Nejdříve propašovali dva chlapce z Prahy. Vlakem je přivezla učitelka Ludmila Dvořáková a zůstali v domě Františka Friedla, kmotra Aleny Gruškové, v Ostravě-Mariánských Horách. Ostatní děti byly propašovány na korbě nákladního automobilu mezi pytli s moukou synovcem pana Friedla. Celkem do Ostravy převezli alespoň jedenáct chlapců a děvčat.

Děti byly začleněny do pěstounských rodin a zapojeny do každodenního života. Veřejnosti byly prezentovány jako děti příbuzných. Jindřich Březina, který tehdy nežil ve farnosti, ale v soukromém bytě se svojí sestrou, která se starala o domácnost, si vzal pět dětí – první dva chlapce, kteří přijeli vlakem z Prahy a tři dívky. Další děti byly rozděleny do dalších dobrovolnických rodin. Dvě děti, jedna z nich měla zřejmě příjmení Kokešová (původně Kohnová), byly ukryty na neznámém místě Aloisem Olšovským, knězem z Ostravy-Vítkovic.

Identita dětí byla změněna. Důležitou roli v získávání nezbytných dokumentů sehrál zaměstnanec policejního ředitelství v Moravské Ostravě Bohuslav Seltenreich. Každé z dětí dostalo nové jméno se stejnými iniciálami, jaké měly dříve. Věk dětí v roce 1942 byl mezi 8 a 14 lety, to znamená, že se narodily v letech 1928 – 1934.

Podle vzpomínek Aleny Gruškové identita některých dívek byla:

Původní jméno

Falešné jméno

Poznámka

A. Blumenscheinová Alice

Alice Budařová
(nebo Bařinová)

nar. 1932?
- byla ve třídě Aleny Gruškové J.

J. Rozenzweigová

Jiřina Rašková

 

Kohnová

Kokešová
(nebo Kaštovská

 

Schöngutová

Strádalová

 

Esther
(příjmení není známo)

Edita

 

Ruth
(příjmení není známo)

Rudolfa

odmítala přijmout nové jméno, a proto používala variantu Rudka

 

Další možná jména zachráněných dívek byla: Libuše (Ludmila?) Morýsková (nebo Morisková?), Iris Kubínková, Květa Kadulová. Identita chlapců nebyla dosud objasněna.

Existoval širší okruh lidí z Ostravy-Mariánských Hor, kteří podporovali „nové“ rodiny těchto dětí penězi, jídlem nebo šatstvem. Alena Grušková vzpomíná, že paní Buchtová utratila všechny svoje bankovní úspory pro dobro těchto dětí. Některé z nich mluvily pouze německy a paní Buchtová je navštěvovala doma, aby je učila česky.

Děti strávily asi půl roku v těchto pečovatelských rodinách v Ostravě-Mariánských Horách a navštěvovaly místní školy.

Avšak začínalo být velmi nebezpečné držet děti ve velkém městě a proto musely být přemístěny do dalších rodin v malých vesnicích na severní Moravě. Některé z těchto lokalit byly pravděpodobně: Krásná nad Bečvou (v současnosti část Valašského Meziříčí), Starojická Lhota, Zubří a Nový Jičín.

Co se přesně dělo s dětmi mezi rokem 1943 a koncem války v roce 1945 zůstává nejasné. Existují jen fragmenty informací:


- čtyři z děvčat napsaly po válce dopis své učitelce paní Buchtové

• Ruth psala zjevně z Anglie
• Další ze Švýcarska a jiných zemí

- dva chlapci napsali dopisy své učitelce z chlapecké školy paní Jar. Kobělkové

- jeden chlapec, který byl ukrýván v Zubří,
  pravděpodobně zůstal v Československu a později pracoval jako horník

Vypadá to, že většina nebo dokonce všechny děti byly zachráněny a válku přežily.

Brzy po ukončení nacistické okupace byla vláda v Československu nahrazena komunistickou totalitou. Členství v nekomunistickém protifašistickém odboji se stalo problematickou záležitostí a raději nebylo uváděno. Katolický kněz Jindřich Březina se stal terčem komunistických represí a zemřel v roce 1957. Členové jeho odbojové skupiny prožili těžký život pod novým režimem a nedochovaly se žádné jiné psané doklady s výjimkou dvou fotografií zachráněných židovských dětí. Jejich příběh se uchoval díky očitému svědectví Aleny Gruškové, kterou k tomu před několika lety inspiroval svým pátráním po těchto skutečnostech Dr. Jan Larisch a publikoval je v novinových článcích a rozhlasových vysíláních v České republice.

Naším posláním je identifikovat přeživších jedenáct židovských dětí, jejich rodiny a potomky a vzdát čest jejich zachráncům – Jindřichu Březinovi a celé odbojové buňce. Prosíme, pomozte nám najít jakoukoliv stopu, která by pomohla vyřešit tajemství tohoto hrdinského příběhu.

Kontakt:

Shlomo L. Laufersweiler: SHLOMO_LAUFERSWEILER@HOTMAIL.COM

Facebook: Jindřich Březina: rescuer of 11 Jewish children
 

+972-52-7333-500

TOPlist

Jakékoliv připomínky, návrhy změn, doplnění, nové zprávy apod. přivítá
Římskokatolická farnost Vítkov

© 2006

Aktualizace stránky:
10. 04. 2021